Gustav Láska
| Gustav Láska | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 23. srpna 1847 Praha-Malá Strana, Čechy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. října 1928 (ve věku 81 let) Schwerin  Německá říše |
| Žánry | klasická hudba, opera a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, varhaník, kontrabasista a malíř |
| Nástroje | kontrabas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Láska, v zahraničí psán často Laska (23. srpna 1847 Praha-Malá Strana[1] – 16. října 1928 Schwerin), byl český kontrabasista, hudební skladatel, dirigent, varhaník a malíř působící převážně v Německu.
Život
[editovat | editovat zdroj]V letech 1861–1867 studoval na Pražské konzervatoři hru na kontrabas u Josefa Hraběte a skladbu u Johanna Friedricha Kittlera a Josefa Krejčího. Po absolvování konzervatoře podnikl koncertní turné po Rakousko-Uhersku jako virtuóz na kontrabas. V roce 1868 se stal členem orchestru a občasným dirigentem opery v Kasselu. Po smrti svého učitele Josefa Hraběte v roce 1870 se ucházel se o místo profesora na Pražské konzervatoři. Sice krátce na konzervatoři vyučoval, ale jmenován profesorem nebyl.
V roce 1872 působil jako dirigent dvorní kapely v Sondershausenu. Do roku 1878 byl operním dirigentem v divadlech v Göttingenu, Halberstadtu, Eislebenu a v Berlíně a vystupoval jako koncertní kontrabasista. Od roku 1878 až do své smrti byl členem dvorního operního orchestru Mecklenbursko-zvěřínského velkovévodství. Vedle toho byl sbormistrem Schwerin Singakademie a chrámového sboru v kostele sv. Anny. V tomto kostele byl také varhaníkem.
Jeho talent byl všestranný. Kromě hudby se zabýval také malířstvím.
Komponoval nejen pro svůj hlavní nástroj, ale i opery, chrámové skladby, orchestrální díla a komorní hudbu. Byl vyhledávaným učitelem hudby a své zkušenosti shrnul v dvoudílné Škole hry na kontrabas, doplněné bohatou instruktivní literaturou. Jeho sbírka hudebnin je uložena v knihovně Mecklenburg-Vorpommern. Za svou koncertní a pedagogickou činnost se mu dostalo mnoha ocenění.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Opery
[editovat | editovat zdroj]- Abu Seid (1918)
- Der Kaisesoldat
- Sünde
Orchestrální skladby
[editovat | editovat zdroj]- 2 orchestrální předehry
- Symfonie d-moll
- Symfonie A-dur
- Koncert pro kontrabas a orchestr
- Rhapsodie na motiv fanfár z Fidelia
Chrámové skladby a kantáty
[editovat | editovat zdroj]- 3 mše
- Deutches Aufgebot
- Lanzelust
- Kantáta na památku padlých op. 65
Komorní hudba
[editovat | editovat zdroj]- 2 klavírní sonáty
- Erotik op. 17
- Šest klavírních skladeb op. 18
- 12 ukolébavek op. 28 pro kontrabas a klavír
- Koncertní kus op. 54 pro kontrabas a klavír
- Balada a polonéza pro kontrabas a klavír
- Grand Duo pro housle a kontrabas
- Perpetual motion pro kontrabas a klavír
- Tři romance pro kontrabas a klavír
Pedagogické dílo
[editovat | editovat zdroj]- Kontrabass-Schule op. 50, Leipzig, Breitkopf & Härtel
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Focht, Josef: Kontrabaß-Musik in der Mecklenburg-Schweriner Hofkapelle :Die Nachlässe von Johann Sperger (1750–1812) und Gustav Láska (1847–1928) in der Musikaliensammlung der Landesbibliothek Mecklenburg-Vorpommern in Schwerin. Studien zur lokalen und territorialen Musikgeschichte Mecklenburgs und Pommerns, 2 Vol. 2 (2002): 91-106.
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 Bd. 5 (Lfg. 21, 1970), S. 33
- Andrš, Rudolf: Česká kontrabasová škola: významní sólisté a pedagogové. (Diplomová práce HAMU) Praha 2005
- David Pavelka: Nejvýznamnější čeští kontrabasisté: pražská kontrabasová škola. (Diplomová práce HAMU) Praha 2005
- Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien. München / Sudetendeutsches Musikinstitut (vyd.), München 2000, Band 1, S. 814)
- Nachtrag zur Musikaliensammlung des Grossherzoglich Mecklenburg-Schweriner Fürstenhauses, handschriftliche von Clemens Meyer. - Schwerin. Bd. 1., 1908.
